Nákupní batoh je prázdný

Za zamilovaným Oldřichem, Boženou a tisíc let starým dubem do Peruce

Praktické informace

Délka trasy: 11 km

Obtížnost: Středně těžká trasa s občasným krátkým stoupáním. Pejsky vzít můžete, kola a kočárky nechte doma, některými místy byste neprojeli. Výlet zvládnete za 3 hodiny. Pozor – svačinky s sebou, možnosti občerstvení jsou malé :)

Vzdálenost od Prahy a jak se tam dostat: Padesát km ujedete přibližně za 45 minut. Dáte se po D7 směr Slaný a pak na exitu u Třebíze přes Klobuky až do Peruce.

www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Parkování: Zdarma před kostelem na náměstí E. Filly hned u zámku.

Zámek (https://www.chateauperuc.cz)

CENÍK PROHLÍDKY

	Cena na místě	Cena při koupi on-line dopředu
Dospělí	220,- Kč/os	198,- Kč/os
Děti 7-12 let	80,- Kč/os	72,- Kč/os
Děti 13-17 let	120,- Kč/os	108,- Kč/os
Senioři	160,- Kč/os	154,- Kč/os

Muzeum české vesnice
Otevřeno: Od půlky dubna - září
úterý - neděle 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.30 hodin

Vstupné:
– dospělí 40 Kč,
– děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč.

Možnost občerstvení: Nic moc :). Ve všední den jídelna U Kučerů, o víkendu restaurace v hotelu Oldřichův dub.

Nejbližší další výlety agentury Velká dobrodružství: Raná, Roudnice nad Labem, Říp.

Trasu pro vás naplánovala, vymyslela, prošla a sepsala Lucie Nachtigallová.

Zdrojem uvedených informací jsou mimo jiné texty na tabulích naučné stezky Perucko, kterou trasa pro lepší orientaci v terénu kopíruje.

Popis výletu

Milí cestovatelé,

kdo by neznal příběh o knížeti Oldřichovi a krásné Boženě! Před více než tisíci lety se údajně odehrál v Peruci. Městys ležící na jižním okraji Českého Středohoří je i výchozím bodem tohoto výletu. Trasa vás povede od zámku k Boženině studánce, k tisíc let starému dubu, na krásnou vyhlídku, na rozhlednu, ale také údolím kolem mlýnů a starých lázní.

Hlavní vyprávění se odehraje hned v první části výletu. Tato informace je určena těm, kdo nechtějí šlapat celou cestu a rozhodnou se zkrátit si vycházku po svém. Což také jde. Stačí mrknout na mapu a z Peruce se spustit rovnou do údolí. Nebo se naopak z údolí vrátit ke kostelu a nepokračovat již dále k poslednímu mlýnu. Necháme to na vás. Tajenku určitě vyluštíte tak jako tak.

Tento výlet vznikl z dotací OZP a je proto pro všechny výletníky ZDARMA! :)

Dopis dětem

Ahoj, kluci a holky,

dnešní cesta za hádankou povede místy, kde se zrodila velká přemyslovská láska, ale také údolím, kde řádily loupežnické tlupy.

Tak jako u ostatních našich výletů, i k tomuto jste dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Pokud půjdete po správné cestě, budete se pozorně rozhlížet, číst texty a poslouchat, co říkají rodiče, jistě splníte všechny dnešní úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov tajenku a pečlivě ji uschovejte. Pokud nám pošlete dopisem, e-mailem nebo prostřednictvím FB její správné řešení, zařadíme vás do slosování o Lumpardíky. Je důležité, abyste k tajence (pozor, psát bez diakritiky) vždy uvedli i kód výletu, který je napsaný na každé stránce.

Mapa výletu

Mapa ve velkém formátu ke stažení

Doplňovačka

Toto jsou dnešní hádanky:

Peruc se do povědomí veřejnosti zapsala romantickou pověstí o setkání knížete Oldřicha a prosté dívky Boženy. Je tu ale i nemálo historických památek. Nejvíce vyhledávaná je zastřešená pseudogotická Boženina studánka a mohutný Oldřichův dub, který je starý 1000 let. To všechno v následující půlhodince uvidíte.

Začínáme však na návsi, které dominuje kostel sv. Petra a Pavla. Podívejte se na sochu sv. Jana Nepomuckého, který stojí nalevo od něj, a zkuste přečíst letopočet.

1. Napište do doplňovačky, kterou číslici označuje písmeno M?

První kostel v Peruci stál již v roce 1384. V roce 1724 až 1725 byl za Ledeburů Petrem Pavlem Columbanim postaven kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1824 prošel barokními úpravami. Jde o jednolodní kostel s hranolovou věží s cibulovou bání. Vidíte ji?

Hezká barva, že? Dokážete říct její jméno v nějakém cizím jazyce?

A vidíte, co Ježíš drží v ruce? Nikde jsme se nedočetli, co by to tak mohlo být… Myslíme, že asi zeměkoule…Co myslíte vy? Napište nám :)

Naproti kostelu vidíte modrý trojkřídlý patrový zámek, v jehož jižním křídle je v letních měsících otevřena Pamětní síň Emila Filly. Projdeme branou do zahrady a zámek obejdeme.

Najdete vzácnou fresku významného malíře Emila Filly? Poznáte, jaké zvíře umělec zachytil?

Emil Filla trávil v Peruci poslední roky života. Zdejší krajinu velmi miloval. Rád chodil na Krásnou (Čechovu) vyhlídku uprostřed blízkého lesa, kde se otevírá pohled na panorama Českého středohoří. Zde kdysi básník Svatopluk Čech tepal své verše a Emil Filla později tvořil krásné obrazy. Dojdeme tam asi za hodinu.

Zámek je nově zrekonstruován. Můžete si prohlédnout ty nejkrásnější a nejhodnotnější sály a salonky zámku včetně překrásného schodiště se sochařskou výzdobou Františka Ignáce Platzera, který mistrně spojil domácí rokovou tradici s vídeňským klasicismem. Perucké schodiště patří mezi nejkrásnější schodiště v Evropě. Na prohlídce uvidíte zrestaurovaná původní kachlová kamna, dobový nábytek a velkolepou sbírku renesančních a barokních obrazů od vyhlášených starých mistrů.

V zámecké zahradě je otevřeno Muzeum české vesnice, které bylo vybudováno ze staré barokní sýpky z konce 18. století. Jsou zde uchovány staré zemědělské stroje, různé nářadí, nástroje a předměty, které byly odedávna součástí života na českém venkově. A také loutkové divadélko a stará školní třída.

2. Jak se jmenuje část postroje tažných zvířat pro jejich zapřažení do pluhu, povozu nebo do kočáru?

(pokud je ve slově písmeno CH, napište ho do jednoho políčka)

Pokud do muzea nezamíříte, odbočte těsně před ním doleva a parkem se vydejte směrem k mateřské školce a pak ulicí Pivovarskou až k hlavní třídě. Poznáte některé stromy v parku? Víte, které jsou jedovaté? Co třeba tisy? Vidíte je? Na ty pozor! Plné jedu jsou skoro „od hlavy až k patě“.

Na hlavní třídě odbočíme doleva a pak hned zase doleva. Nachází se zde Boženina studánka. Místo, kde mělo dojít k setkání knížete Oldřicha a pradleny Boženy, která panovníka na první pohled zaujala natolik, že ji pojal za manželku.

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české vypráví, že jméno městečka Peruc vzniklo podle toho, že Oldřich spatřil Boženu „perúc“ prádlo. Mělo to být v roce 1007. Název však ve skutečnosti vznikl z osobního jména Peruť (dříve německy Perutz) ve významu Perutův dvůr.

Boženinu studánku zásobuje pramen vytékající ze skály pod zámkem. Je vyzděná, krytá novogotickým altánkem a nachází se přímo naproti domu s tabulkou, že zde bývala Křesinova usedlost. Takže to Božena neměla s prádlem daleko – ať už byla Křesinovou dcerou nebo manželkou. Vyšlete největšího „bystrozrakého“ z rodiny a přečtěte nápis nad studánkou.

3. Opište poslední slovo z třetího řádku (počítáme i nadpis).

Než obec Peruc vybudovala vodovod, chodili lidé ke studánce běžně pro vodu. Nyní už pitná není.

Romantičtí malíři ovšem setkání Oldřicha a Boženy umisťují na břeh říčky či nebo mohutnějšího potoku. Plynoucí vodu samozřejmě najdeme v Peruci také – těsně vedle Oldřichova dubu, ke kterému se ale musíme vypravit až na okraj městyse. Uděláme to tak, že se vrátíme na hlavní a spustíme se po ní z kopce kolem krásné radnice.

Držíme se teď modré značky, protože nás spolehlivě povede půlkou výletu, kde se značka naučné stezky nevyskytuje. Než dojdeme k dubu, pověst si ještě jednou převyprávíme. Schválně, kdo dub uvidí první!

Přemyslovce Oldřicha okouzlila krása venkovské dívky natolik, že ji pojal za manželku. Vůbec mu nevadilo, že už byl ženatý. Ale můžeme-li věřit kronikáři Kosmovi, pak „toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy a nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže...“.

Podle pověsti zahlédl kníže Oldřich krásnou pradlenu při jakémsi lovu. Božena byla dcera Křesinova. Ale dost možná spíš manželka. Po čase knížecímu partnerovi porodila syna, který pokračoval v dynastické linii jako Břetislav I.

Věděli jste, že poštovní známka s obrazem Oldřicha a Boženy od Františka Ženíška získala v roce 2009 titul Nejkrásnější česká poštovní známka?

Kopie obrazu visí v Peruci na radnici, starostovi za zády

Tak co? Už vidíte dubisko?

Oldřichův dub je úctyhodný stařešina – narostl do výšky 30 metrů, obvod kmene ve výšce lidské postavy je 750 centimetrů, u paty stromu měřiči naměřili skoro 950 centimetrů. Přesto odborníci tvrdí, že je dubu nanejvýš 600 let, nikoli tisíc, jak by dějiny napovídaly. Oldřich vládl od roku 1012 do své smrti v roce 1034. Vandalové dub před několika lety poničili – rozdělali uvnitř kmene oheň. Odborníci dutinu vyplnili betonem a kmen sepjali ocelovými obručemi, aby se strom nerozlomil. Jen díky tomu dodnes zjara na několika větvích vyraší listy. Snad dubisko ještě nějaké to století vydrží!

Podívejte se na tabuli u stromu a napište:

4. Jak se jmenoval dub na pravém břehu potoka?

Vzpomenete si, jak se jmenují plody dubu?

Jeden z peruckých starostů už před lety sesbíral pár žaludů spadlých z Oldřichova dubu a zasadil je, takže Peručtí genofond památného stromu zachovali. Však jsou na něj také právem hrdí.

Od dubu pokračujeme po modré ke Krásné vyhlídce. Chvilku musíme jít po silnici, tak opatrně. Víte, po které straně se smí chodit, že ano? :)

Asi po 200 metrech odbočíme do mírného kopce. Nejprve půjdeme kolem pole, pak krásnou alejí. Ráda bych napsala, co je to za stromy, ale výlet jsme procházeli v zimě, takže žádné lístečky… Až vyraší, jistě dřeviny poznáte sami. Nezapomeňte nám poznatek poslat na veldo@veldo.cz

Držíme se modré a přicházíme na vysekaný pruh louky. I odsud je hezky vidět. Když se podíváte dolů, přesně tam za hodinku budete stát a koukat vzhůru. Dokonce i text naučné tabule zde i dole je stejný. Tak ji zkuste najít.

Přírodní památka V Hlubokém se nachází v prudkých svazích Debeřského údolí mezi Perucí a Stradonicemi, nedaleko Krásné vyhlídky. Údolím protéká Debeřský potok a vede tudy naučná stezka zvaná Perucko. Přírodní památkou byl tenhle kousek zeleně, kde rostou vzácné druhy teplomilných rostlin, vyhlášen v roce 1970. Rozkládá se na ploše 3,8 ha a kromě květeny rovněž chrání zachovalý listnatý les s převažujícím dubem. Z rostlin tu najdete například kriticky ohrožený starček oranžový, střevíčník pantoflíček, třemdavu bílou nebo hvězdnici chlumní.

Najděte na tabuli fotku modré kytičky kamejky…

5. A napište její druhé jméno.

(je-li ve jméně písmenko CH, napište ho do jednoho políčka)

Pomaličku přicházíme k altánu a pěkně upravenému místu, které nabízí opravdu úchvatný výhled na České středohoří. Vítá vás Krásná (Čechova) vyhlídka uprostřed lesa, kde kdysi tvořil spisovatel Svatopluk Čech a později malíř Emil Filla.

Za pěkného počasí uvidíte v dálce vrchy Raná, Klapý, Lovoš, Vrabec a také nejvyšší vrchol Českého středohoří Milešovku. Je považována za největrnější horu Česka, bezvětří tu zažijete pouze osm dní v roce.

6. Věděli byste, jak se jmenuje nejvyšší hora světa?

Z Krásné vyhlídky pokračujeme do osady Chrastín. Za nějakých 15 minut chůze nás tam dovede nás modrá značka (doleva dolů z mírného kopce).

Chrastín nás vítá závorou a dvěma chatkami. Vidíte kolo na jedné z nich?

A teď pozor, až minete slepičky a statek, máte možnost si výlet prodloužit a jít na vyhlídku. Komu se nechce, pokračuje z kopce dolů po žluté, co to jde. Občas se objeví i zelenobílá značka pro náš naučný okruh, ale opravdu jen občas.

Možnost odbočky:
Pokud se vydáme vpravo po dost špatně značené žluté a modré stezce, dostaneme se k rozhledně Stradonka. Tyčí se na místě bývalého hradiště Stradonice, a i když je vysoká pouhých 6 metrů, nabízí krásný výhled do kraje. Pravěké hradiště Stradonice je zvláštním typem opevněné lokality z pozdní doby halštatské (550–450 př. n. l.). Je pozoruhodné, že bylo opevnění budováno několika odlišnými technikami. (Na výstavbě se zřejmě podílelo více komunit z okolí.) Hradiště pravděpodobně nebylo osídleno trvale, sloužilo spíše jako útočiště či místo společenských setkání a rituálních obřadů. Jeho nejviditelnějším pozůstatkem je dnes val dlouhý 520 m. Přetíná v půloblouku západní konec rozlehlé náhorní planiny. Sleduje ho cesta poznatelná podle žluté turistické značky a stojí na něm též rozhledna Stradonka. Právě fascinující výhled na střední Poohří, České středohoří i Krušné hory byl zřejmě důležitým faktorem při výběru místa pro hradiště.

Cestou dolů míjíme domeček z keramickým kapříkem, kočičkou a také sklípek ve stráni, která bývá na jaře pokrytá sněženkami. Ještě pár chalup… A jsme v údolí u rozcestníku, který nás posílá doleva. Půlka výletu je za námi! :)

Příjemná cesta údolím nás vede kolem vypuštěného rybníka a lesa. Právě zde se během 2. světové války v lesnatém údolí ukrývalo několik ruských partyzánů podporovaných obyvateli okolních obcí. Společně v květnu 1945 odzbrojili německé jednotky v Pátku. V bojích pokračovali, ale nebylo to bez obětí. Zahynulo sedm občanů Peruce, dva lidé ze Stradonic a dva z Pátku. Bojovníci se stáhli do Debeřského údolí, kam se za nimi Němci neodvážili. Německé velení v Lounech však vyslalo letadla, která ostřelovala údolí z palubních kulometů a shodila několik bomb. Nikomu se však naštěstí již nic nestalo.

Už vás bolí nožičky? Tak to my vám teď místo nožiček zatížíme mozečky :).

Japonsko ve 2. světové válce kapitulovalo poté, co Američané zničili dvě japonská města. Jmenovala se Nagasaki a…

7. Doplňte město.

Dostáváme se do místa, které vypadá jako velká sjezdovka. Koukněte do nahoru a uvidíte místo, ze kterého jsme se dívali dolů, ještě než jsme došli na Krásnou vyhlídku.

A teď pozor, přejdeme na druhou stranu potoka.

Někde tady se za dávných dob zdržovalo několik loupežnických tlup. Měly proslulé vůdce. Jeden se jmenoval Makal a bydlel v té části lesa, kde se dnes říká Na Makalech. Vůdce druhé loupežné bandy Macák bydlel v Čertově mlýně. Když nekradl, vyráběl mlýnské kameny ze skal ve stráni Krásné vyhlídky. Byl po něm nazván Macův důl, lidově „Macák“. Vidíte někde zbytky mlýna?

Nevidíte? Ale pramen s nymfou určitě najdete!

Koncem 18. století byly v blízkosti několika pramenů železité vody zřízeny malé lázně. Zřejmě po vzoru nedalekého Mšeného.
O jejich provozu se nedochovaly podrobnější údaje, brzy zanikly. Ještě v 2. polovině 19. století však bylo jejich okolí upravené, údolím potoka i svahy vedly vycházkové cesty. Dodnes zde zůstalo pozdně barokní obezdění jednoho z pramenů – studánka.

V okolí jsou základy lázeňských pavilonů a stopy parkových úprav. Místo je označováno V Lázních, a to i na vojenských mapách. Pramen je nově sveden do jímky s kamennou balustrádou a sochou najády (v řecké mytologii vodní nymfy – bohyně).

Jak se říká vodní víle v českých pohádkách?

O jedné takové rusalce napsal operu známý hudební skladatel.

8. Jak se jmenoval příjmením?

Železitá voda vyvěrala z hlubokých močálů. Vydat se do nich bylo možné jen po dřevěných lávkách – hatích. Jinak jste riskovali utopení v bahně. Odtud označení Čertovy lávky…
Rezavá voda sloužila ke koupelím, později k léčivým zábalům. Jak šel čas, lázně zanikaly. Zvláště pod Perucí, kde byl vybudován cukrovar, který do Debeřského potoka vypouštěl cukrovarské kaly…
Lázeňské „koupelničky“ s bazénky zapuštěnými přímo do bahniska byly vybudovány na silných dřevěných pilotech. Různé neduhy si tu léčili zámožnější Louňáci, Pražáci i cizinci. Podnikavý majitel vybudoval malý hostinec ke společenskému posezení a pohoštění. Velmi rád na lázničky vzpomínal básník Svatopluk Čech, který tu často pobýval, jak už jsme si říkali. Okolní příroda a četné vycházky vyléčily nejednoho hosta.

Teď půjdeme kousek po této straně potoka, abychom se pak „účkem“ vrátili na jeho druhou stranu. Tady ovšem pozor – pěšinka vede do kopce hned za potokem, tak se neztraťte :)

Z dálky vidíme Dolejší i Hořejší mlýn a pak koupaliště.

U kempu máte jedinou možnost občerstvení a také možnost zkratky k zámku. Hlavní silnice a pěšinka vedle ní odvede ty unavenější z vás po 500 metrech až k Oldřichově dubu a poté kopečkem na náměstí.

Nás odvážnější ještě čeká několik kilometrů po červené turistické značce. Ale naše stoupání bude mírnější.

Cestou údolím nás provází vodní tok.

9. Jak se jmenuje potok?

Protože už jste asi trochu unavení a nechce se vám koukat do papíru, nebudeme vás trápit a přestaneme vzdělávat :).

Ztratit se nemůžete – držte se červené značky a máte vyhráno. Okolo rybníka Majlant doputujete až do osady Debeř.

I odtud je moc pěkná vyhlídka do údolí Debeřského potoka, který překonáte u bývalé vodárny a pomalu se začnete vracet do Peruce. Je to mírný táhlý kopeček, dá se vyšlapat celkem lehce. Než se začnete rozhlížet po věži kostela, abyste jakoukoli uličkou došli až k němu, máme pro vás poslední otázku.

10. Jak se jmenuje posvátná hora, na kterou vylezl praotec Čech?

To bylo jednoduché, že? Právě tenhle kopec leží v pohoří, které se jmenuje České… Zbytek si přečtěte v tajence. :)

Doufáme, že se vám náš výlet s tajenkou líbil a těšíme se na vás zase na nějakém dalším na shledanou.

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA!, za což děkujeme.

Tip na závěr: Kousek od Peruce – severozápadně od obce Klobuky při silnici do Telce – stojí jeden z největších českých menhirů. Je vysoký 3,4 metru a váží asi 5 tun. Nejčastěji se mu říká Kamenný muž, někdy ale také Zkamenělý pastýř. To proto, že tu byly okolo v poli vyorány menší kameny ze stejného materiálu – z červenohnědého železitého pískovce, který pochází snad od Peruce. V roce 1852 byl povalen bouří a musel být znovu vztyčen. Archeologickým průzkumem v roce 1898, který tu nechal provézt J. L. Píč, bylo zjištěno, že kámen byl uměle vztyčen a že tedy nejde o bizarní pozůstatek erozního zvětrávání. Jeho stáří výzkum neodhalil. Od silnice vede ke kameni pěkně upravená cestička, ale parkování je tu problematické.

Otázky k tajence