Za Janem Amosem do města Fulnek, které mělo zmizet

Délka trasy: 4 km

Obtížnost: Velmi lehká a příjemná trasa městem a přírodou pro děti od tří let. Na kole jet můžete. Psy můžete vzít s sebou, pokud je budete mít na vodítku.

Vzdálenost od Prahy: 340 km, asi tři hodiny autem.

Jak dojedete autem: Z Prahy po dálnici D1 do Brna, odtud do Olomouce a Fulneku.

www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Parkování: Zaparkuje na náměstí Komenského. Za nás bylo parkování zdarma.

Možnost občerstvení: V centru města.

Památník J. A. Komenského (www.muzeumnj.cz)

Otvírací doba (k 1.1.2024):

od 1. 4. do 31. 10. / úterý–neděle: 9.00–12.00 a 13.00–16.00
od 1. 11. do 31. 3. / úterý–pátek a neděle: 9.00–12.00 a 13.00–16.00

Vstupné: Dospělí - 50 Kč, důchodci, invalidé, děti a ostatní slevy - 30 Kč, rodinné -100 Kč

WC: V památníku a na náměstí.


Nejbližší další výlety agentury Velká dobrodružství: Štramberk, Hranice, Hukvaldy, Helštýn, Kopřivnice.

Trasu pro vás prošla: Lucie Nachtigallová.

Trasu testovali: František (14 let) a Alžběta (12 let).
Fanda: „Paní v nově opraveném kostele nás pustila až k varhanám a krásně nám vyprávěla o historii.“
Bety: „škoda, že jsme se nemohli podívat do zámku, chtěla jsem vidět, kde o naší zemi rozhodovali nacisti.“

Legenda pro rodiče a popis trasy

Milí cestovatelé,

krásné město Fulnek leží mezi Ostravou a Olomoucí, na trase jedné z větví historické Jantarové stezky, která v dávných dobách spojovala oblast kolem Středozemního moře s Pobaltím. Pěkné náměstí obklopené měšťanskými domy doplňují renesanční zámek, dva kláštery a skvostný barokní chrám Nejsvětější Trojice. My si ovšem nebudeme povídat jen o památkách, takže bude jistě bavit všechny děti od tří let. Otázky jsou určeny předškolákům a školákům, doplňkové úkoly mrňouskům.

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA! :)

Dopis dětem

Ahoj, kluci a holky,

zveme vás do míst, kde v přírodě učil své žáky sám velký Jan Amos Komenský, učitel národů! Ukážeme vám krásný zámek a povyprávíme o světici, které narostly vousy. :)

Stejně jako u našich ostatních výletů jste také k dnešnímu dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Pokud půjdete správnou cestou, budete se pozorně rozhlížet, číst texty a poslouchat, co říkají rodiče, jistě splníte všechny úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov tajenku a pečlivě ji uschovejte. Pokud nám pošlete dopisem, e-mailem nebo prostřednictvím FB správné řešení, zařadíme vás do slosování o Lumpardíky. Je důležité, abyste vždy uvedli k tajence (pozor, psát bez diakritiky) i kód výletu, který je napsaný na každé stránce.

 

Mapa výletu

Doplňovačka

Jdeme na to:

Zaparkujte na náměstí Komenského a vydejte se hledat první slovo do tajenky. Dnes se bude vše točit kolem Jana Amose. Schválně, kolik budov a památníků jeho jména dnes potkáte. Počítejte! :)

Máme tady nějakého Amose? Nebo Honzíka? Stane se vůdcem výpravy a celou ji povede.

Uprostřed náměstí vidíte barokní sloup obláčkového typu z roku 1718. Také je zde kašna sv. Jana Sarkandra. Jdeme se k ní podívat. Jsou na ní vidět výjevy ze života světce. Nebyla to žádná legrace…

Poznáte, který předmět drží v ruce andílek?

1. Jakou barvu má kříž, který drží světec?

Přejděte k budově radnice – je to ta s muškáty v oknech. Vidíte kamenný erb? Přečtete nápis nad ním? Kolikrát se v něm objevuje slovo Fulnek?

Tipněte si, z kterého slova se vyvinul název města. Pravděpodobně pochází ze staroněmeckého slova Pfuhl, což znamená močál, bažina. Tento název se během staletí různě měnil – Filnek, Füllenck, Fulnecke a tak dále… Až do dnešní podoby.

Během sedmi set let se na fulneckém panství vystřídalo více než dvacet majitelů. Mezi nimi například Lichtenburkové, páni z Kravař či Jiří z Poděbrad. Fulnek se navíc nacházel na jedné větvi proslulé Jantarové stezky, která spojovala Středozemí s Pobaltím.

Zkuste najít znak města. Vidíte červeno-modře čtvrcený štít? V prvním poli je stříbrná hradební věž, ve druhém a třetím šikmé zúžené břevno provázené nahoře dvěma a dole jednou lilií, ve čtvrtém poli stříbrná zavinutá střela. To je hodně složitý erb. Ten bychom nenamalovali!

Jak by vypadal erb vašeho rodu, kdybyste ho nakreslili vy?

Vydejte se nyní opatrně přes cestu k baroknímu sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly. Je ze druhé poloviny 18. století. Podstavec je zdoben třemi reliéfy ze života světce. Na jednom ho zbrojnoši házejí z mostu do řeky. Na druhém ho z vody tahají andělé.

2. Co roste napravo na reliéfu?

Víte, kdo byl Jan Nepomucký?
Jan Nepomucký, původně Jan z Pomuku, žil v době krále Václava IV. Díky pilnému studiu a snaze to dotáhl až na generálního vikáře. Do Janova osudu krutě zasáhly velké spory mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Když Jenštejn překazil královy plány na vytvoření nového biskupství v západních Čechách, panovník se rozhodl provinilce krutě ztrestat. Nejen arcibiskupa, ale i všechny jeho podřízené. Arcibiskup uprchl, Jan z Pomuku a někteří další skončili na mučidlech. Jan mučení nepřežil. Katovi pomocníci ho mrtvého svrhli z Karlova mostu do Vltavy. Dodnes je tam označeno místo, kde se tak stalo. Na kamenném zábradlí je křížek a u něj většinou fronty. Kdo se ho dotkne, tomu se prý splní přání…

Rok po Janově smrti nastalo mimořádné sucho, což lidé považovali za boží trest. Navíc některé církevní kruhy ve snaze krále ještě více očernit začaly šířit zvěsti o Janově statečnosti. Prý jako zpovědník královny nevyzradil její zpovědní tajemství, a proto musel zemřít. Víra v Janovy nadpřirozené schopnosti byla dovršena po třech staletích. Po otevření světcova hrobu z lebky samovolně cosi vypadlo. Všichni se domnívali, že jde o jazyk – symbol faktu, že Jan ve věci královniny zpovědi držel jazyk za zuby. Záhadu vědci rozřešili v roce 1973. Dokázali, že načervenalá tkáň není jazyk, nýbrž část mozku se sraženou krví. Proč se ale rozhodla lebku opustit, stejně nikdo neví…
Z náměstí se nyní vypravíme doleva Sborovou ulicí ke Knurrovu domu a k památníku. Kostela si tedy schválně zatím nevšímáme. :)

Knurrův dům je honosná barokní měšťanská budova. Jak architektonicky, tak historicky jedna z nejvýznamnějších ve Fulneku. V tomto prostoru kdysi stávala bratrská škola. Roku 1692 zchátralý objekt koupili manželé Anna Barbara a Eliáš Knurrovi a postavili zde palác. Součástí byla i soukenická továrna. Budova později sloužila různým účelům. Jako věznice, berní úřad, … Po válce objekt chátral, ale v letech 1968 až 1970 by zrekonstruován. Proměnil se ve školu, domov, družinu a jídelnu. Knurrův dům je hezky zdobený. Štuková dekorace na hlavním portále znázorňuje korunování Panny Marie a je samý andělíček. Palác byl opětovně restaurován roku 2004. Nyní je v jedné místnosti Informační centrum Fulnek. Můžete si sem zajít pro letáčky a mapičky. :)

Jdeme se podívat na stavení vedle. Nenápadná budova v rohu náměstí připomíná dobu, kdy byl Fulnek centrem Jednoty bratrské. Což samozřejmě připomíná také Jana Amose Komenského (1592–1670), pedagoga, filozofa, spisovatele, teologa, reformátora a v neposlední řadě posledního správce fulneckého českobratrského sboru v letech 1618 až 1621. Areál bývalého sboru s modlitebnou, bratrskou školou a zahradou, který vznikl snad na konci 15. století, sloužil během staletí jako sýpka, jízdárna a chudobinec.

Památník J. A. Komenského přibližuje život a dílo předního evropského myslitele. Obzvlášť fulneckou etapu jeho životní pouti. Přišel sem začátkem roku 1618 z Přerova, odkud si přivedl druhou manželku Magdalenu Vizovickou. Jak sám uvádí, prožil zde nejkrásnější roky, narodily se mu dvě děti a vytvořil zde dílo Listové do nebe a známou mapu Moravy. Po bitvě na Bílé hoře musel bohužel Fulnek opustit. Stále si však myslel, že se vrátí. Už proto, že zde zanechal choť se dvěma syny. Už je pravděpodobně nikdy nespatřil. Všichni zemřeli, nejspíš na mor. :(

Mor je hrozná nemoc!

Na kamenném portále je vidět pětilistá růže, znak jednoho slavného českého šlechtického rodu.

3. Jak se jmenuje rod s růží ve znaku?

Poradíme, že začíná na R. :)

Hned vedle je bývalá modlitebna Jednoty bratrské. Po stavovském povstání byl bratrský sbor ve Fulneku zrušen, Komenský se musel ukrývat po různých koutech Moravy a Čech a kaple byla v rámci rekatolizace vysvěcena na kostel sv. Václava. Vysvěcení se však neujalo, lidé do nového kostela nechodili. V druhé polovině 17. století už opuštěná budova sloužila zcela jiným účelům. Například jako sýpka nebo panská jízdárna.

Za budovou je pomník J. A. Komenského – socha od Jana Štursy. Původně byla určena pro Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1969 stojí ve Fulneku v areálu bratrského sboru v prostorách někdejší zahrady a hřbitova.

Najděte u boty Komenského letopočet.

4. Opište poslední číslovku.

Počítáte, kolikrát dnes zaznělo v souvislosti s památkami jméno Komenský? My jsme u čísla tři. A vy?

Vraťte se na náměstí. Přímo z něj vede monumentální schodiště k jednomu z nejkrásnějších barokních kostelů na Moravě. Když do něj vstoupíte, přímo vás ohromí jeho velikost i nádherná výzdoba. Základní kámen byl položen v roce 1760. Za pět let bylo hotovo. Kostel byl postavený jako poutní na místě, kde kdysi visel na venkovní zdi jen obraz panny Marie Pomocné. V roce 1759 k němu přistoupil nějaký muž a zjistil, že obraz pláče. Od té doby se zde začaly konat velké pouti a později bylo rozhodnuto, že bude postaven i kostel.

V přilehlém gotickém klášteře patří k nejzajímavějším památkám obraz svaté Starosty. Je to obraz světice, která si měla vzít římského císaře. Jenže nechtěla. Modlila se a modlila, až jí narostly fousy. Císař si ji samozřejmě už vzít nechtěl… Tak ji nechal ukřižovat! :(

To je dneska hrůza. Vůbec žádná legrace!

A teď už to vůbec nebude žádná legrace, protože budeme po červené turistické značce od kostela stoupat!

Míjíme Černou věž. Tato dominanta města byla původně součástí opevnění historického centra. Název získala podle tmavé střešní krytiny. Nese zvon sv. Kateřiny.

Máme tady nějakou Kačenku? Jsi ráda, že se po tobě jmenuje zvoneček? :)

Přicházíme k rozcestníku Fulnek (pod zámkem). Najděte na ukazateli název obce, který připomíná dravého ptáka.

5. Napište jméno dravce.

Znáte ještě nějaké jiné dravé ptáky? Zkuste vyjmenovat alespoň tři. Vrabec to není, Pepíčku! :)

Zámek si necháme na konec výletu. Držíme se červené turistické značky a stoupáme a stoupáme. Stezka nás přivede až k obelisku. Hádejte, po kom se jmenuje? :)

Obelisk J. A. Komenského byl vztyčen roku 1892 na počest jeho místního působení. V roce 1957 byl doplněn bronzovými reliéfy od tehdy začínající sochařské legendy Olbrama Zoubka.

6. Opište poslední slovo na reliéfu s obrázkem Komenského a jeho žáků.

Spočítáte, kolik žáků se na reliéfu učí moudrými býti? Všimněte si, jak je slunce ozařuje paprsky poznání. To by bylo, aby se jim po takových dávkách v hlavinkách nerozsvítilo! Nás sluníčko přímo spalovalo, bylo asi 40 stupňů, ale spíš jsme měli mozečky na kaši, než že bychom cítili světlo vědění. Děti začaly stávkovat. Ale nebojte, nyní už to do kopce nebude, cesta povede stínem. Tedy… Až na jeden krátký úsek loukou.

Amos přesně v místech, kde stojíte, ve svých 26 letech pobýval. Možná tady žákům plánoval nějaký výlet s tajenkou. :)

Také zde šířil myšlenku, že příroda je nejlepší učitelkou. K výuce si vybral místo nedaleko zámku, na kopci s výhledem do okolí. Vidíte, jak je to tady hezké?

Dnes je toto místo známé jako Žákovský háj. V minulých letech tady ctitelé Jana Amose upravili ušlapanou pěšinu v naučnou stezku Člověče, zastav se… Právě po ní jdete. Ale neprojdeme ji celou. (Do háje vás prostě poslat nedokážeme.)

V místech, kde červená vede stále rovně (přesně k zanedbanému statku), odbočíme doleva. Vybraná stezka nás přes louku zavede až k úlům.

Kdo rád med? My moc. Na čerstvém chlebu s máslem! Znáte nějakou pohádkovou včelku? Třeba Máju?

7. Jak se jmenoval její včelí kamarád?

V úlu je matka jediná samice s vyvinutými pohlavními orgány. Dělnice je mají zakrnělé. Každé včelstvo má jen jednu dospělou matku a každá matka se páří jen jednou životě. Ovšem se 6 až 10 trubci. Sperma si pak uchovává v semenném váčku po celý život. V případě úhynu matky se jedné nebo více dělnicím aktivují vaječníky, jenže dost zbytečně. Páření stejně nejsou schopny. Kladou jen neoplozená vajíčka, z nichž se líhnou výhradně trubci. Proto se těmto náhradním matkám říká trubčice. Trubčice již nikdy nepřijmou novou matku, a tak je včelstvo odsouzeno k zániku. Trubcokladná matka je pro každého včelaře komplikací, ovšem trubčice hotovým neštěstím.

Hned za úlem odbočte doleva na modrou turistickou značku. Okruhem vás přivede zpátky k zámku. Máme chvilku na pár slov k historii. Počkejte na nás v krásné zámecké stromové aleji. Poznáte ji snadno. :)

Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy Opavska. První písemná zmínka o Fulneku je z roku 1293, kdy už však město nejen stálo, ale přímo to v něm žilo. Mělo kostel, faru, hrad, rychtáře, měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž mělo patřit také okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí o délce stran asi 95 m, jímž napříč procházela trasa údolím.

Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se částečně počeštilo.

Vzpomente si, rodiče, jak se jmenovalo město, ze kterého pocházel husitský bojovník Jan Žižka?

8. Doplňte: Jan Žižka z ……..

V 16. století byla úřední řečí na radnici ve Fulneku němčina. V této době bylo prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské.

Během válečných let v 17. století, kdy bylo město v držení nové vrchnosti Bruntálských z Vrbna, se začaly projevovat časté stavební aktivity v raně barokním stylu, které trvaly celé 18. stol. V tomto období byla tvář města výrazně obohacena a přetvořena v jeden z nejhodnotnějších a nejmalebnějších barokních sídelních celků na Moravě. Koncem 18. a začátkem 19. století zaznamenalo město Fulnek růst v souvislosti s rozvojem soukenické a tkalcovské výroby.

Před první světovou válkou se stal Fulnek významnou základnou radikálně zaměřené Německé dělnické strany – nacistů. Po vzniku ČSR se vedení města zapojilo do silného německého nacionálního hnutí, které požadovalo odtržení našeho pohraničí. Ve druhé polovině 20. let se národnostní rozpory uklidnily. Později se stal Fulnek hlavním organizačním centrem germanizačních přesídlovacích akcí v celém pohraničí, které bylo okupováno Německem. Vydrželo mu to až do jara 1945. Během osvobozovacích bojů na konci války bylo historické jádro města těžce poškozeno velkým požárem. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy na náměstí a většina domů přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní zdi domů severní zástavby. Současné domy pocházejí z 50. a 60. let 20. století a jejich průčelí jsou z části rekonstrukcí fasád zničených domů.

Už jste v aleji? Rostou zde obrovské prastaré jírovce.

9. Jak se jmenuje plod jírovce.

Na podzim si z nich děláte zvířátka…

Podél hradby zámecké zahrady pomaličku přicházíme ke krásně opravenému zámku.

Fulnecký zámek stojí stojí na vysokém ostrohu severovýchodně od historického jádra města. Byl zbudován na místě bývalého gotického hradu z přelomu 13. a 14. století, konečnou podobu získal až počátkem 19. století. Skládá se ze dvou částí: ze staršího Horního zámku a mladšího Dolního zámku. Je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Před válkou byl od roku 1925 jeho posledním majitelem poslanec Jaromír Špaček. Na zámku působil do října 1938, kdy do Fulneku dorazila německá vojska. Zámek zabrala a pan Špaček musel pryč. Během působení německých vojsk ve Fulneku byl na zámku zřízen úřad pro poněmčení Sudet. Pilní pracovníci tu připravili dokumenty, které se potom staly důležitými doklady v Norimberském procesu. Obsahovaly plány vysídlení Čechů včetně časů odjezdů, termínů, kapacit. Počítalo se i se ztrátami, které při přesunu budou. Po roce 1945 se pan Špaček vrátil a začal se záchovnou údržbou. Přišel však rok 1948 a musel opět pryč. Do konce života bydlel v budově dnešní spořitelny.

V roce 1991 zíkali zámek v restituci jeho synové. Je zařazen do mezinárodního podpůrného programu pro záchranu historických památek. Dlouho chátral, ale nyní se už zase tyčí nad krajinou v celé své okrové kráse! :)

10. Jakou barvu má střecha věže?

Máte tuhle barvu někdo na sobě? Tak se jí dotkněte palcem a třikrát vyskočte! :)

Také kvůli tomu, že už ste skoro na konci výletu. Modrá značka vás nyní svede kolem dolní budovy zámku až na rozcestník, který dobře znáte.

Znovu můžete obdivovat krásný pohled na Fulnek…

Nechybělo málo a dnes byste v něm kvůli bouřlivému konci druhé světové války nenašli ani zámek, ani barokní kostel, a dokonce ani obyvatele. Město bylo z více než sedmdesáti procent zničeno. Bylo srovnáváno s Varšavou a čekal je osud moderních Pompejí. Mělo být obehnáno ostnatým drátem a stát se krajinným muzeem válečných hrůz. Fulnek byl však znovu vybudován, a to na podnět vládní koordinační komise z února roku 1946. Doslova povstal z popela a jeho opravy pokračují dodnes. Moc Fulneku sluší!

Je před námi poslední dnešní otázka.

Ve Fulneku se narodila jedna slavná česká sportovkyně: Petra Kvitová.

11. Jak se jmenuje sport, ve kterém naši zemi proslavila po celém světě?

Měli jste štěstí na počasí? Líbilo se? Tak teď už jen mrknout do tajenky a zjistit, co na nás z ní kouká. Je to jedno z nejznámějších děl, které učitel národů Jan Amos Komenský napsal. Česky se jmenuje Svět v obrazech.

My se s vámi pomalu loučíme. Doufáme, že se vám výlet líbil, a těšíme se na našich dalších výletech s tajenkou na shledanou! 

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA!, za což děkujeme.

Otázky k tajence

1. Jakou barvu má kříž, který drží světec?

2. Co roste napravo na reliéfu?

3. Jak se jmenuje rod s růží v znaku?

4. Opište poslední číslovku.

5. Napište jméno dravce.

6. Opište poslední slovo na reliéfu.

7. Jak se jmenoval kamarád Máji?

8. Doplňte: Jan Žižka z ……..

9. Jak se jmenuje plod jírovce?

10. Jakou barvu má střecha věže?

11. Jak se jmenuje sport?

Délka trasy: 4 km

Obtížnost: Velmi lehká a příjemná trasa městem a přírodou pro děti od tří let. Na kole jet můžete. Psy můžete vzít s sebou, pokud je budete mít na vodítku.

Vzdálenost od Prahy: 340 km, asi tři hodiny autem.

Jak dojedete autem: Z Prahy po dálnici D1 do Brna, odtud do Olomouce a Fulneku.

www.idos.cz

Turistická mapa: Odkaz na mapy.cz

Parkování: Zaparkuje na náměstí Komenského. Za nás bylo parkování zdarma.

Možnost občerstvení: V centru města.

Památník J. A. Komenského (www.muzeumnj.cz)

Otvírací doba (k 1.1.2024):

od 1. 4. do 31. 10. / úterý–neděle: 9.00–12.00 a 13.00–16.00
od 1. 11. do 31. 3. / úterý–pátek a neděle: 9.00–12.00 a 13.00–16.00

Vstupné: Dospělí - 50 Kč, důchodci, invalidé, děti a ostatní slevy - 30 Kč, rodinné -100 Kč

WC: V památníku a na náměstí.


Nejbližší další výlety agentury Velká dobrodružství: Štramberk, Hranice, Hukvaldy, Helštýn, Kopřivnice.

Trasu pro vás prošla: Lucie Nachtigallová.

Trasu testovali: František (14 let) a Alžběta (12 let).
Fanda: „Paní v nově opraveném kostele nás pustila až k varhanám a krásně nám vyprávěla o historii.“
Bety: „škoda, že jsme se nemohli podívat do zámku, chtěla jsem vidět, kde o naší zemi rozhodovali nacisti.“

Legenda pro rodiče a popis trasy

Milí cestovatelé,

krásné město Fulnek leží mezi Ostravou a Olomoucí, na trase jedné z větví historické Jantarové stezky, která v dávných dobách spojovala oblast kolem Středozemního moře s Pobaltím. Pěkné náměstí obklopené měšťanskými domy doplňují renesanční zámek, dva kláštery a skvostný barokní chrám Nejsvětější Trojice. My si ovšem nebudeme povídat jen o památkách, takže bude jistě bavit všechny děti od tří let. Otázky jsou určeny předškolákům a školákům, doplňkové úkoly mrňouskům.

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA! :)

Dopis cestovatelům

Ahoj, kluci a holky,

zveme vás do míst, kde v přírodě učil své žáky sám velký Jan Amos Komenský, učitel národů! Ukážeme vám krásný zámek a povyprávíme o světici, které narostly vousy. :)

Stejně jako u našich ostatních výletů jste také k dnešnímu dostali originální mapu s vyznačenou trasou. Pokud půjdete správnou cestou, budete se pozorně rozhlížet, číst texty a poslouchat, co říkají rodiče, jistě splníte všechny úkoly. Umíte-li už psát, doplňte podle uhodnutých slov tajenku a pečlivě ji uschovejte. Pokud nám pošlete dopisem, e-mailem nebo prostřednictvím FB správné řešení, zařadíme vás do slosování o Lumpardíky. Je důležité, abyste vždy uvedli k tajence (pozor, psát bez diakritiky) i kód výletu, který je napsaný na každé stránce.

 

Doplňovačka

Jdeme na to:

Zaparkujte na náměstí Komenského a vydejte se hledat první slovo do tajenky. Dnes se bude vše točit kolem Jana Amose. Schválně, kolik budov a památníků jeho jména dnes potkáte. Počítejte! :)

Máme tady nějakého Amose? Nebo Honzíka? Stane se vůdcem výpravy a celou ji povede.

Uprostřed náměstí vidíte barokní sloup obláčkového typu z roku 1718. Také je zde kašna sv. Jana Sarkandra. Jdeme se k ní podívat. Jsou na ní vidět výjevy ze života světce. Nebyla to žádná legrace…

Poznáte, který předmět drží v ruce andílek?

1. Jakou barvu má kříž, který drží světec?

Přejděte k budově radnice – je to ta s muškáty v oknech. Vidíte kamenný erb? Přečtete nápis nad ním? Kolikrát se v něm objevuje slovo Fulnek?

Tipněte si, z kterého slova se vyvinul název města. Pravděpodobně pochází ze staroněmeckého slova Pfuhl, což znamená močál, bažina. Tento název se během staletí různě měnil – Filnek, Füllenck, Fulnecke a tak dále… Až do dnešní podoby.

Během sedmi set let se na fulneckém panství vystřídalo více než dvacet majitelů. Mezi nimi například Lichtenburkové, páni z Kravař či Jiří z Poděbrad. Fulnek se navíc nacházel na jedné větvi proslulé Jantarové stezky, která spojovala Středozemí s Pobaltím.

Zkuste najít znak města. Vidíte červeno-modře čtvrcený štít? V prvním poli je stříbrná hradební věž, ve druhém a třetím šikmé zúžené břevno provázené nahoře dvěma a dole jednou lilií, ve čtvrtém poli stříbrná zavinutá střela. To je hodně složitý erb. Ten bychom nenamalovali!

Jak by vypadal erb vašeho rodu, kdybyste ho nakreslili vy?

Vydejte se nyní opatrně přes cestu k baroknímu sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly. Je ze druhé poloviny 18. století. Podstavec je zdoben třemi reliéfy ze života světce. Na jednom ho zbrojnoši házejí z mostu do řeky. Na druhém ho z vody tahají andělé.

2. Co roste napravo na reliéfu?

Víte, kdo byl Jan Nepomucký?
Jan Nepomucký, původně Jan z Pomuku, žil v době krále Václava IV. Díky pilnému studiu a snaze to dotáhl až na generálního vikáře. Do Janova osudu krutě zasáhly velké spory mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Když Jenštejn překazil královy plány na vytvoření nového biskupství v západních Čechách, panovník se rozhodl provinilce krutě ztrestat. Nejen arcibiskupa, ale i všechny jeho podřízené. Arcibiskup uprchl, Jan z Pomuku a někteří další skončili na mučidlech. Jan mučení nepřežil. Katovi pomocníci ho mrtvého svrhli z Karlova mostu do Vltavy. Dodnes je tam označeno místo, kde se tak stalo. Na kamenném zábradlí je křížek a u něj většinou fronty. Kdo se ho dotkne, tomu se prý splní přání…

Rok po Janově smrti nastalo mimořádné sucho, což lidé považovali za boží trest. Navíc některé církevní kruhy ve snaze krále ještě více očernit začaly šířit zvěsti o Janově statečnosti. Prý jako zpovědník královny nevyzradil její zpovědní tajemství, a proto musel zemřít. Víra v Janovy nadpřirozené schopnosti byla dovršena po třech staletích. Po otevření světcova hrobu z lebky samovolně cosi vypadlo. Všichni se domnívali, že jde o jazyk – symbol faktu, že Jan ve věci královniny zpovědi držel jazyk za zuby. Záhadu vědci rozřešili v roce 1973. Dokázali, že načervenalá tkáň není jazyk, nýbrž část mozku se sraženou krví. Proč se ale rozhodla lebku opustit, stejně nikdo neví…
Z náměstí se nyní vypravíme doleva Sborovou ulicí ke Knurrovu domu a k památníku. Kostela si tedy schválně zatím nevšímáme. :)

Knurrův dům je honosná barokní měšťanská budova. Jak architektonicky, tak historicky jedna z nejvýznamnějších ve Fulneku. V tomto prostoru kdysi stávala bratrská škola. Roku 1692 zchátralý objekt koupili manželé Anna Barbara a Eliáš Knurrovi a postavili zde palác. Součástí byla i soukenická továrna. Budova později sloužila různým účelům. Jako věznice, berní úřad, … Po válce objekt chátral, ale v letech 1968 až 1970 by zrekonstruován. Proměnil se ve školu, domov, družinu a jídelnu. Knurrův dům je hezky zdobený. Štuková dekorace na hlavním portále znázorňuje korunování Panny Marie a je samý andělíček. Palác byl opětovně restaurován roku 2004. Nyní je v jedné místnosti Informační centrum Fulnek. Můžete si sem zajít pro letáčky a mapičky. :)

Jdeme se podívat na stavení vedle. Nenápadná budova v rohu náměstí připomíná dobu, kdy byl Fulnek centrem Jednoty bratrské. Což samozřejmě připomíná také Jana Amose Komenského (1592–1670), pedagoga, filozofa, spisovatele, teologa, reformátora a v neposlední řadě posledního správce fulneckého českobratrského sboru v letech 1618 až 1621. Areál bývalého sboru s modlitebnou, bratrskou školou a zahradou, který vznikl snad na konci 15. století, sloužil během staletí jako sýpka, jízdárna a chudobinec.

Památník J. A. Komenského přibližuje život a dílo předního evropského myslitele. Obzvlášť fulneckou etapu jeho životní pouti. Přišel sem začátkem roku 1618 z Přerova, odkud si přivedl druhou manželku Magdalenu Vizovickou. Jak sám uvádí, prožil zde nejkrásnější roky, narodily se mu dvě děti a vytvořil zde dílo Listové do nebe a známou mapu Moravy. Po bitvě na Bílé hoře musel bohužel Fulnek opustit. Stále si však myslel, že se vrátí. Už proto, že zde zanechal choť se dvěma syny. Už je pravděpodobně nikdy nespatřil. Všichni zemřeli, nejspíš na mor. :(

Mor je hrozná nemoc!

Na kamenném portále je vidět pětilistá růže, znak jednoho slavného českého šlechtického rodu.

3. Jak se jmenuje rod s růží ve znaku?

Poradíme, že začíná na R. :)

Hned vedle je bývalá modlitebna Jednoty bratrské. Po stavovském povstání byl bratrský sbor ve Fulneku zrušen, Komenský se musel ukrývat po různých koutech Moravy a Čech a kaple byla v rámci rekatolizace vysvěcena na kostel sv. Václava. Vysvěcení se však neujalo, lidé do nového kostela nechodili. V druhé polovině 17. století už opuštěná budova sloužila zcela jiným účelům. Například jako sýpka nebo panská jízdárna.

Za budovou je pomník J. A. Komenského – socha od Jana Štursy. Původně byla určena pro Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1969 stojí ve Fulneku v areálu bratrského sboru v prostorách někdejší zahrady a hřbitova.

Najděte u boty Komenského letopočet.

4. Opište poslední číslovku.

Počítáte, kolikrát dnes zaznělo v souvislosti s památkami jméno Komenský? My jsme u čísla tři. A vy?

Vraťte se na náměstí. Přímo z něj vede monumentální schodiště k jednomu z nejkrásnějších barokních kostelů na Moravě. Když do něj vstoupíte, přímo vás ohromí jeho velikost i nádherná výzdoba. Základní kámen byl položen v roce 1760. Za pět let bylo hotovo. Kostel byl postavený jako poutní na místě, kde kdysi visel na venkovní zdi jen obraz panny Marie Pomocné. V roce 1759 k němu přistoupil nějaký muž a zjistil, že obraz pláče. Od té doby se zde začaly konat velké pouti a později bylo rozhodnuto, že bude postaven i kostel.

V přilehlém gotickém klášteře patří k nejzajímavějším památkám obraz svaté Starosty. Je to obraz světice, která si měla vzít římského císaře. Jenže nechtěla. Modlila se a modlila, až jí narostly fousy. Císař si ji samozřejmě už vzít nechtěl… Tak ji nechal ukřižovat! :(

To je dneska hrůza. Vůbec žádná legrace!

A teď už to vůbec nebude žádná legrace, protože budeme po červené turistické značce od kostela stoupat!

Míjíme Černou věž. Tato dominanta města byla původně součástí opevnění historického centra. Název získala podle tmavé střešní krytiny. Nese zvon sv. Kateřiny.

Máme tady nějakou Kačenku? Jsi ráda, že se po tobě jmenuje zvoneček? :)

Přicházíme k rozcestníku Fulnek (pod zámkem). Najděte na ukazateli název obce, který připomíná dravého ptáka.

5. Napište jméno dravce.

Znáte ještě nějaké jiné dravé ptáky? Zkuste vyjmenovat alespoň tři. Vrabec to není, Pepíčku! :)

Zámek si necháme na konec výletu. Držíme se červené turistické značky a stoupáme a stoupáme. Stezka nás přivede až k obelisku. Hádejte, po kom se jmenuje? :)

Obelisk J. A. Komenského byl vztyčen roku 1892 na počest jeho místního působení. V roce 1957 byl doplněn bronzovými reliéfy od tehdy začínající sochařské legendy Olbrama Zoubka.

6. Opište poslední slovo na reliéfu s obrázkem Komenského a jeho žáků.

Spočítáte, kolik žáků se na reliéfu učí moudrými býti? Všimněte si, jak je slunce ozařuje paprsky poznání. To by bylo, aby se jim po takových dávkách v hlavinkách nerozsvítilo! Nás sluníčko přímo spalovalo, bylo asi 40 stupňů, ale spíš jsme měli mozečky na kaši, než že bychom cítili světlo vědění. Děti začaly stávkovat. Ale nebojte, nyní už to do kopce nebude, cesta povede stínem. Tedy… Až na jeden krátký úsek loukou.

Amos přesně v místech, kde stojíte, ve svých 26 letech pobýval. Možná tady žákům plánoval nějaký výlet s tajenkou. :)

Také zde šířil myšlenku, že příroda je nejlepší učitelkou. K výuce si vybral místo nedaleko zámku, na kopci s výhledem do okolí. Vidíte, jak je to tady hezké?

Dnes je toto místo známé jako Žákovský háj. V minulých letech tady ctitelé Jana Amose upravili ušlapanou pěšinu v naučnou stezku Člověče, zastav se… Právě po ní jdete. Ale neprojdeme ji celou. (Do háje vás prostě poslat nedokážeme.)

V místech, kde červená vede stále rovně (přesně k zanedbanému statku), odbočíme doleva. Vybraná stezka nás přes louku zavede až k úlům.

Kdo rád med? My moc. Na čerstvém chlebu s máslem! Znáte nějakou pohádkovou včelku? Třeba Máju?

7. Jak se jmenoval její včelí kamarád?

V úlu je matka jediná samice s vyvinutými pohlavními orgány. Dělnice je mají zakrnělé. Každé včelstvo má jen jednu dospělou matku a každá matka se páří jen jednou životě. Ovšem se 6 až 10 trubci. Sperma si pak uchovává v semenném váčku po celý život. V případě úhynu matky se jedné nebo více dělnicím aktivují vaječníky, jenže dost zbytečně. Páření stejně nejsou schopny. Kladou jen neoplozená vajíčka, z nichž se líhnou výhradně trubci. Proto se těmto náhradním matkám říká trubčice. Trubčice již nikdy nepřijmou novou matku, a tak je včelstvo odsouzeno k zániku. Trubcokladná matka je pro každého včelaře komplikací, ovšem trubčice hotovým neštěstím.

Hned za úlem odbočte doleva na modrou turistickou značku. Okruhem vás přivede zpátky k zámku. Máme chvilku na pár slov k historii. Počkejte na nás v krásné zámecké stromové aleji. Poznáte ji snadno. :)

Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy Opavska. První písemná zmínka o Fulneku je z roku 1293, kdy už však město nejen stálo, ale přímo to v něm žilo. Mělo kostel, faru, hrad, rychtáře, měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž mělo patřit také okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí o délce stran asi 95 m, jímž napříč procházela trasa údolím.

Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se částečně počeštilo.

Vzpomente si, rodiče, jak se jmenovalo město, ze kterého pocházel husitský bojovník Jan Žižka?

8. Doplňte: Jan Žižka z ……..

V 16. století byla úřední řečí na radnici ve Fulneku němčina. V této době bylo prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské.

Během válečných let v 17. století, kdy bylo město v držení nové vrchnosti Bruntálských z Vrbna, se začaly projevovat časté stavební aktivity v raně barokním stylu, které trvaly celé 18. stol. V tomto období byla tvář města výrazně obohacena a přetvořena v jeden z nejhodnotnějších a nejmalebnějších barokních sídelních celků na Moravě. Koncem 18. a začátkem 19. století zaznamenalo město Fulnek růst v souvislosti s rozvojem soukenické a tkalcovské výroby.

Před první světovou válkou se stal Fulnek významnou základnou radikálně zaměřené Německé dělnické strany – nacistů. Po vzniku ČSR se vedení města zapojilo do silného německého nacionálního hnutí, které požadovalo odtržení našeho pohraničí. Ve druhé polovině 20. let se národnostní rozpory uklidnily. Později se stal Fulnek hlavním organizačním centrem germanizačních přesídlovacích akcí v celém pohraničí, které bylo okupováno Německem. Vydrželo mu to až do jara 1945. Během osvobozovacích bojů na konci války bylo historické jádro města těžce poškozeno velkým požárem. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy na náměstí a většina domů přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní zdi domů severní zástavby. Současné domy pocházejí z 50. a 60. let 20. století a jejich průčelí jsou z části rekonstrukcí fasád zničených domů.

Už jste v aleji? Rostou zde obrovské prastaré jírovce.

9. Jak se jmenuje plod jírovce.

Na podzim si z nich děláte zvířátka…

Podél hradby zámecké zahrady pomaličku přicházíme ke krásně opravenému zámku.

Fulnecký zámek stojí stojí na vysokém ostrohu severovýchodně od historického jádra města. Byl zbudován na místě bývalého gotického hradu z přelomu 13. a 14. století, konečnou podobu získal až počátkem 19. století. Skládá se ze dvou částí: ze staršího Horního zámku a mladšího Dolního zámku. Je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Před válkou byl od roku 1925 jeho posledním majitelem poslanec Jaromír Špaček. Na zámku působil do října 1938, kdy do Fulneku dorazila německá vojska. Zámek zabrala a pan Špaček musel pryč. Během působení německých vojsk ve Fulneku byl na zámku zřízen úřad pro poněmčení Sudet. Pilní pracovníci tu připravili dokumenty, které se potom staly důležitými doklady v Norimberském procesu. Obsahovaly plány vysídlení Čechů včetně časů odjezdů, termínů, kapacit. Počítalo se i se ztrátami, které při přesunu budou. Po roce 1945 se pan Špaček vrátil a začal se záchovnou údržbou. Přišel však rok 1948 a musel opět pryč. Do konce života bydlel v budově dnešní spořitelny.

V roce 1991 zíkali zámek v restituci jeho synové. Je zařazen do mezinárodního podpůrného programu pro záchranu historických památek. Dlouho chátral, ale nyní se už zase tyčí nad krajinou v celé své okrové kráse! :)

10. Jakou barvu má střecha věže?

Máte tuhle barvu někdo na sobě? Tak se jí dotkněte palcem a třikrát vyskočte! :)

Také kvůli tomu, že už ste skoro na konci výletu. Modrá značka vás nyní svede kolem dolní budovy zámku až na rozcestník, který dobře znáte.

Znovu můžete obdivovat krásný pohled na Fulnek…

Nechybělo málo a dnes byste v něm kvůli bouřlivému konci druhé světové války nenašli ani zámek, ani barokní kostel, a dokonce ani obyvatele. Město bylo z více než sedmdesáti procent zničeno. Bylo srovnáváno s Varšavou a čekal je osud moderních Pompejí. Mělo být obehnáno ostnatým drátem a stát se krajinným muzeem válečných hrůz. Fulnek byl však znovu vybudován, a to na podnět vládní koordinační komise z února roku 1946. Doslova povstal z popela a jeho opravy pokračují dodnes. Moc Fulneku sluší!

Je před námi poslední dnešní otázka.

Ve Fulneku se narodila jedna slavná česká sportovkyně: Petra Kvitová.

11. Jak se jmenuje sport, ve kterém naši zemi proslavila po celém světě?

Měli jste štěstí na počasí? Líbilo se? Tak teď už jen mrknout do tajenky a zjistit, co na nás z ní kouká. Je to jedno z nejznámějších děl, které učitel národů Jan Amos Komenský napsal. Česky se jmenuje Svět v obrazech.

My se s vámi pomalu loučíme. Doufáme, že se vám výlet líbil, a těšíme se na našich dalších výletech s tajenkou na shledanou! 

Tento výlet vznikl z dotací OZP, a je proto pro všechny výletníky ZDARMA!, za což děkujeme.

Otázky k tajence

1. Jakou barvu má kříž, který drží světec?

2. Co roste napravo na reliéfu?

3. Jak se jmenuje rod s růží v znaku?

4. Opište poslední číslovku.

5. Napište jméno dravce.

6. Opište poslední slovo na reliéfu.

7. Jak se jmenoval kamarád Máji?

8. Doplňte: Jan Žižka z ……..

9. Jak se jmenuje plod jírovce?

10. Jakou barvu má střecha věže?

11. Jak se jmenuje sport?

Mapa výletu

Mapa ve velkém formátu ke stažení